Přírodní šťávy

Běžná zahradní řepa pochází nejspíš z východní oblasti středozemního moře, ale je všeobecně rozšířena po celém světě.  Je to velice otužilá zelenina a patří mezi oblíbené druhy.

Původní vědecká práce doktora Ferencziho je v místě, kde se věnuje protinádorovým působením řepné šťávy, mírně řečeno, velice podnětná. Z pokusných zvířat, kterým byly předem naočkovány zhoubné nádory, bylo posléze namátkou vybráno několik jedinců, kteří dostávali k pití řepnou šťávu. Po nějakém čase tato zvířata prakticky ztratila příznaky rakoviny a v průměru žila o 20 % déle než ostatní sledování živočichové, jimž s účinku řepného produktu nedostalo. Když podával tento prostředek celé řadě svých pacientů, brzy přišel na to, že zatímco u spousty z nich se rakovina zmírnila, našli se i lidé, kterým šťáva z řepy nedělala dobře. Vykládá to tím, že jejich játra nedokázala zpracovat tak velké množství koncentrované šťávy. Tento nečekaný vedlejší účinek ho přiměl k tomu, že řepnou šťávu zředil vodou. Poté se již žádné nežádoucí reakce nedostavily. Červená řepa je také dobrá v boji proti dopadům alkoholismu na lidský organizmus. Fyzická závislost nebo sklon k pití alkoholu jsou pro zdraví lidského organizmu velice nebezpečné. Mohou způsobit selhání jater, demenci, poruchu slinivky břišní a poškození srdečního svalu. Existuje jen několik málo šťáv a bylin, které mohou napomoci ozdravení těchto orgánů. Kromě mrkve, kořene pampelišky, rajských jablíček a kurkumy dlouhé je velmi prospěšná také šťáva z řepy. Organické minerální soli obsažené v těchto rostlinách obnovují buněčné tkáně, které byly vážně poškozeny dlouhodobým působením alkoholu.

Encyklopedie léčivých šťáv